Polotmavé, za studena chmelené silné pivo. Zahřeje v zimním období nejen svojí silou, ale i jantarovou barvou a květnatým aroma.

Speciál slovy sládka

Play Video

Masopustní tradice

Jaký je význam slova?

Masopust, lidově fašank nebo jen obecně karneval je slavnostním období čas mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Jak už napovídá český název: „masopust“ vychází ze smyslu slov opuštění masa, stejně tak slovo „karneval“, které pochází nejspíš z italského „carne levare“, dát pryč maso.

Kdy se slaví masopust?

Masopust začíná po Třech králích, tedy 7. ledna, konec je však pohyblivý, neboť se uzavírá ve vztahu k Velikonocům – je stanoven na masopustní úterý, v den před Popeleční středou, kdy začíná čtyřicetidenní období půstu. Popeleční středa letos připadá na 14. února. Hlavní oslavy však probíhají od neděle do úterý, přičemž v úterý nastalo vyvrcholení celé zábavy – chodili tzv. „maškarádi“, hrály se masopustní hry a večer se konala zábava.

Jak se tradičně slaví masopust?

V celém období Masopustu, tedy od konce Vánoc se v historii Českých zemích hojně pořádaly taneční zábavy, zabíjačky a svatby. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky. Bylo to období hodokvasů, naplněné mnoha dalšími společenskými událostmi, jako byly muziky, bály, šibřinky, které v takové míře před ním a po něm nepřicházely kvůli postu v úvahu. Masopust byl slaven všemi, od nejchudších až po krále.

Masopustní průvod

Tzv. „maškarádi“ chodívali v úterý. Průvod měl obejít celou vesnici dům od domu a žertovat vždy na účet hospodáře a hospodyně. Při průvodu hrála muzika, při návštěvách se zpívalo i tancovalo. Maškarádi byli vždy pohoštěni koblihami, pečivem, či masem a na zapití dostávali především pálenku a pivo. Mimoto byli obdarováni výslužkou, nejčastěji penězi, jinde jablky, vejci, moukou, máslem, mákem. Za takovéto dárky se potom pilo večer v hospodě.

 

Recept na masopustní koblížky

Ingredience

Postup

Z mléka, půlky mouky, cukru a droždí připravíme kvásek. Vše vypracujeme ve vláčné těsto a necháme kynout. Behem kynutí těsto ještě 2krát propracujeme. Těsto přendáme na vál, vyválíme a nakrájíme na čtverce podle toho, jak velké chceme koblihy. Nejlepší jsou opravdu mini. Čtverce naplníme, zabalíme, zakulatíme. Smotanou stranu dáme dolů a necháme ještě 20 minut kynout. Koblihy restujeme v rozpáleném tuku dozlatova z obou stran. Nakonec je vyskládáme na misku a poprášíme moučkovým cukrem.